Na dnešek jsem měla hlášeno měření obvodu zdí z důvodu zateplování bytovky, kde bydlím.
Trpělivě jsem tedy vyčkávala, a dočkala se. To, že je naše číča Sába „kámoška“ s každým, kdo překročí práh našeho bytu a v lepším případě se příchozím vrhá ihned za krk… to, že nejeden z nich si ji kolikrát málem odnesl v tašce (kabelce) domů, na to jsem si celkem zvykla. Ale co vyváděla dnes, to i mne vyvedlo z míry. Měření probíhalo hladce. Nic nepotřebovali, takže jsem si dělala své. Občas jsem sice zaslechla jakési pípnutí, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Věděla jsem, že Sábu má synátor pro jistotu zavřenou u sebe. Kuchyň, síň, koupelna, WC odměřeno… a šlo se do obýváku – synátorova pokoje…
Slyšela jsem hlasitý smích, a tak jsem se šla podívat, cože se to děje. Naskytl se mi opravdu komický pohled. Pán pečlivě zapisoval míry, jež mu byly hlášeny. To by bylo v pořádku, ale naše Sába lítala jak střelená po každém pípnutí. Fakt, jak smyslů zbavená (zapochybovala jsem na moment o jejím duševním zdraví) a nechápala „co jí hráblo“. Jen mi bylo divné, že zatímco já jsem stála v němém úžasu, co se děje, ostatní propukali v hurónský smích. Když to nepřestávalo, řekla jsem synátorovi, aby ji vzal na klín, aby měření netrvalo do rána, což udělal a pak už to šlo ráz naráz. Když měřiči odešli, nedalo mi to a zeptala jsem se ho, co to mělo znamenat. Po jeho odpovědi jsem i já propukla v nezadržitelný smích. Pánové měli laserový měřič, který při měření na stěnách nejen „pípl“, ale vykazoval i rudý puntík – a ten naši milou Sábu inspiroval ke skvělé hře: běhala za ním jak šílenec a snažila se ho pochopitelně za každou cenu „pokořit“, stejně jako býk červený praporek v rukách toreadora, a nebýt toho, že byla přidržena na synátorově klíně, kdoví, jak by to s puntíkem bylo dopadlo… No není úžasná??? Sice už spinká, ale tu a tam „zakňourá“… Copak se jí asi zdá???
Krásný večer všem lidičkové a lidičky.
Martina
Spící kočička Sabrinka
