Na otázku, co by si Popelka přála, aby jí přivezl z města, odpovídá čeledínovi Vinckovi: „Tak mi třeba přivez to, co ti cestou cvrnkne do nosu.“
Stalo se dnes. Sice ne v lese, nejsem ani Vincek, necvrnklo mi nic do nosu, ale „žuchly přímo na hlavu“ 3 oříšky. (Kdo ví, třeba kouzelné) a hlavou mi okamžitě problesklo, že pokud bych si mohla z každého tohoto oříšku něco přát, pak by to byla tato přání:
1. Aby všichni lidé byli šťastni s tím, co mají, uměli si toho vážit a nehnali se za nedůležitými věcmi.
2. Aby nebrali zdraví jako samozřejmost, ale náležitě si je hýčkali a vážili si ho (nad zlato).
3. Aby každé dítě bylo zahrnuto opravdovou láskou, ať už mateřskou, či jinou a byl mu dán dar vyrůstat v láskyplném prostředí.
Martina
