Že je přítelův taťka vtipálek vím dlouho, nicméně včera mě ZASE dostal.
To si tak sedíme u snídaně s kávičkou, když se mě zcela vážně zeptal: „Martinko a nechtěla bys zlato?“ Mám ho moc, tak budu rozdávat.“ V duchu sem si hned řekla, že v tom bude zas nějaká kulišárna. On pokračoval: „No, kolik?“ Tak sem odvětila fofrem: „Ok tak jo, chci tolik, kolik vážím.“
Tím co udělal potom, mě fakt dostal. Otočil se pohotově na svou manželku a povídá: „Zlatíčko, pojď sem.“
Málem sem spadla pod stůl, jak sem se začla tlemit na celé kolo. No jo, je to podšívka podšitá. Krásný pohodový dník vám všem přeju, lidičkové a lidičky.